DofE expediční výcvik

V pondělí 27. 1. 2020 jsme já a ostatní účastníci DofE programu prošli školením, které se týkalo závěrečné expedice. Školení probíhalo v malé tělocvičně a vedl ho pan učitel Svoboda.

Nejdříve jsme si dotvářeli v našich skupinách trasy na cvičnou a závěrečnou expedici. Vymýšleli jsme si náš vlastní plán, co tam budeme jíst, kdo co vezme, za jak dlouho se kde dostaneme.

Škola pořídila z Fondu DofE spoustu věcí, které nám expedici značně usnadní. Turistický vařič, turistické nádobí, vodní filtr, ponča, spacáky, karimatky, 60 litrové batohy a stany. Vše nám bylo ukázáno a následně jsme si to mohli zkusit. Některým nám to šlo lépe, některým hůře. Kupříkladu já byla ráda, že jsem se tím vařičem nepřipravila o obočí, ale na první pokus to tak špatné nebylo. S vodním filtrem snad nikdo problém neměl, do spacáku se kamarádka Dita v pohodě vlezla, složit jí šel taky, a co se týče ostatních věcí, tak nikdo neměl žádný problém.

Dále jsme dostali poučení o tom, jak se k přírodě správně chovat. Věřím, že všichni z nás moc dobře ví, že po sobě nemáme zanechat žádný odpad, nepůsobit zbytečný hluk a celkově nijak neohrožovat přírodu a vše živé v ní, ale nikdy není na škodu si to připomenout. Řídíme se heslem „Vše za sebou zanech tak, jak si to našel, nebo v ještě lepším stavu“. Líbí se mi myšlenka nějaký prostor uklidit i přesto, že daný odpad nemusel být náš, je to znak toho, že nemyslíme jen na sebe, ale i na ostatní, co po nás přijdou.

A na závěr, co by to bylo za školení bez přednášky o bezpečnosti a poskytování první pomoci? Samozřejmě je nám vše jasné, že za bouřky nebudeme stát na poli s deštníkem nad hlavou, ale jak se říká, opakování je matka moudrosti. Naučili jsme se obvazovat kotník a také třeba, jak správně nalepit náplast, když se pořežete. Teď si asi říkáte „Kdo by neuměl nalepit náplast na prst?“ No, to byly přesně mé myšlenky a hádejte, kdo to dělal celý život špatně. A vsadím se, že vy to také děláte špatně a ani o tom nemáte ponětí. Zakončili jsme to poskytnutím první pomoci na cvičném panákovi a jak se u toho správně střídat. Sice jedné kamarádce od nás na chvíli „zemřel“, ale jinak jsme to zvládly dobře. Pokud měl někdo z nás obavy, že na té expedici pohoří a nezvládne to, tak toto školení nám dodalo jistotu, že se všichni ve zdraví vrátíme, stačí jen umět dobře spolupracovat a dodržovat vše, co jsme se naučili.

Nela Maloňková, 2.A

o