Masarykovo gymnázium, Příbor, příspěvková organizace

V následujících dnech nás čekala spousta různých poznávacích výletů. Začali jsme prohlídkou města – prošli jsme rušné ulice centra, zavítali do římského divadla, na arabskou pevnost Alcazaba z 11. století nebo hrad Gibralfaro s krásným výhledem na Středozemní moře. Dále jsme také prověřovali kulinářskou zdatnost místních podniků – každý podle svého gusta.

Navštívili jsme také Granadu, město s nádherným historickým centrem a mnoha památkami. Po dvouhodinové cestě autobusem jsme se pod vedením paní učitelky Stuchlé prodrali moderní částí města, kde jsme viděli býčí arénu postavenou ve 20. letech minulého století. Pokračovali jsme do čím dál užších uliček až ke katedrále, na které je na první pohled kromě impozantnosti stavby vidět i prolínání stavebních slohů – od gotiky přes renesanci až po baroko. Odpoledne jsme si vyhradili na samostatné objevování. Vydali jsme se k Alhambře, která je považována za jeden z největších architektonických skvostů islámského umění v Evropě, k arabským lázním a královské hrobce. Prošli jsme čtvrti Albaicín a Sacromonte, kde nás zaujalo muzeum jeskynních obydlí. Samozřejmě jsme nevynechali ani uličky řemesel „Mercado de Artesania“ s ručně vyrobenými suvenýry, jejichž vzory se ovšem často nerozeznatelně opakovaly i v sousedních obchůdcích.

Absolutně nás uchvátil výlet na Gibraltar. Bylo příjemné najednou slyšet tolik krásné angličtiny. V architektuře moderního města byl znát britský vliv, ovšem v kombinaci s typicky španělským působil poněkud nuceně. Naším cílem byla zdejší přírodní rezervace.

Začátek výpravy nebyl vůbec příjemný – abychom se dostali lanovkou nahoru, museli jsme na rozpáleném slunci vystát více než hodinovou frontu. Ještě jsme ani nevystoupili z lanovky a už nás tamní průvodci varovali před makaky, kteří k celé rezervaci neodmyslitelně patří. Berou všechno – brýle, telefony, otevírají batohy a hledají svačiny. Naštěstí pro nás byli zrovna znaveni vedrem, a tak nikdo z nás nepřišel k úhoně. V gibraltarské rezervaci jsme navštívili obrovskou jeskyni sv. Michaela, prošli si tunely z druhé světové války a kochali se spoustou krásných výhledů na průliv a marocké hory.

V Andalusii jsme strávili sedm krásných dní a každý z nich byl naplněn objevováním a španělštinou. Malá skupinka dovolovala aktivní zapojení každého z nás, díky čemuž jsme se všichni jazykově zlepšili. Velké díky patří vedení naší školy, bez jehož podpory by tento poznávací zájezd nebylo možné uskutečnit. Především ale děkujeme našim učitelkám, Marii Stuchlé a Monice Šimíčkové, které měly na svých bedrech celý výjezd, od letenek a autobusů, přes výlety až po přípravu materiálů a zajímavostí o jednotlivých navštívených místech. Zvládly to skvěle. Gracias.

Jana Matyášková a Eliška Pavlová, oktáva