Masarykovo gymnázium, Příbor, příspěvková organizace

Setkání, na jehož začátku zazněl projev přednesený studentkou Beátou Vidomusovou, tentokrát proběhlo v historickém vestibulu školy. Ředitel školy Mgr. Pavel Kerekeš společně se starostou města Příbora Ing. Arch.Janem Malíkem poté položili věnec k fotografii T. G. Masaryka.  Následovala hymna v originálnim saxofonovém podání žáka Robina Piskoře. Naše setkání jsme završili tak zvaným flash mobem, během kterého žáci za tónů Smetanovy Vltavy společně sestavili „Vlajku pro Masaryka“.

Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě akce!

„Již dnes si s předstihem připomínáme jedno z nejvýznamnějších výročí v naší historii – vznik samostatné Československé republiky. 

Dne 28.10.1918 se zrodil stát, který byl domovem Čechů, Slováků a dalších národností a v jehož možnou existenci zpočátku věřila pouhá hrstka intelektuálů a politiků v čele s moravským rodákem - Tomášem (Garriguem) Masarykem. Za cenu mnoha osobních obětí prosazoval neúnavně v exilu ideu samostatného státu.

Klíčovým programovým dokumentem samostatného Československa se stala Masarykem vypracovaná Washingtonská deklarace, v níž vyjádřil koncepci budoucího československého státu. Následně její text předložil americké vládě ve Washingtonu. Přijetí tohoto dokumentu pak vedlo k mezinárodnímu uznání nově vzniklé republiky.

Svou územní celistvost a identitu si mladý československý stát musel později zabezpečit na Pařížské mírové konferenci. Politické špičky, reprezentované například ministrem zahraničních věcí Edvardem Benešem, toto poslání chápaly jako prvořadý vládní úkol.

Dnes má náš stát vlivem mnoha okolností jiné hranice a rozlohu, ale jeho prvorepubliková tradice nás obklopuje doslova na každém kroku. V politice, kultuře, hospodářství a průmyslu nebo ve sportu…

Dnešní den je rovněž příležitostí zamyslet se nad hodnotami, které prvorepublikové Československo reprezentovalo. Patřila k nim odvaha čelit výzvám, odhodlání, pracovitost, národní hrdost, touha po svobodě a demokracii. Ve světle současných událostí můžeme tyto hodnoty stále považovat za aktuální.

Pamatujme, že demokracie není hotový stav, ale spíše neustálá poctivá práce, což je trvalé poselství, kterým se může inspirovat i současná politika.“