Masarykovo gymnázium, Příbor, příspěvková organizace

Naše cesta začala v neděli 28. září dopoledne, kdy po výjezdu z Kopřivnice autobus nabral druhou část účastníků v Příboře. Nabalení a natěšení jsme vyrazili autobusem přes Rakousko a Itálii směrem do Francie. Cesta byla dlouhá a místy dost nepříjemná (hlavně v noci, kdy se skoro nikdo pořádně nevyspal), ale na druhou stranu jsme si užívali výhledy, povídání a v zácpě u Vídně i filmy Asterix a S láskou Vincent, kreslený příběh o slavném impresionistovi, který v naší cílové destinaci strávil zásadní část svého života.

Druhý den ráno jsme po zastávce na benzinové stanici dorazili do města Arles, které nás hned na začátku uvítalo pohledem na vodu. Procházeli jsme se uličkami a starověkými památkami. Viděli jsme krásně zachovalý amfiteátr, arénu a také ruiny prvních podlahou vyhřívaných lázní, které byly součástí Konstantinova paláce. Navštívili jsme také katedrálu St. Trophime a pohřebiště, jež maloval i Van Gogh. Po osobním volnu na oběd (a nákupy) jsme zamířili do muzea Fondation Vincent Van Gogh Arles, kde – k mé radosti – vystavovali jedno z Van Goghových Zátiší s bramborami.

Po úlevné noci plné spánku jsme vyrazili k Pont du Gard – třípatrovému římskému akvaduktu, který se tyčí nad řekou Gard. Jsem si jistá, že nejen na mě udělal velký dojem – jsou na něm patrné stopy času, takže působí trochu jako koláž různých ér Francie. Zároveň je u něj krásné nové interaktivní muzeum, kde jsme se o historii místa, techniky a stavbě dozvěděli víc, než jsme dokázali pobrat. 

Poté jsme se přesunuli do Avignonu, někdejšího sídla papežského schizma. Prošli jsme si městské hradby, viděli slavný „avignonský most“, který končí uprostřed řeky, a také monumentální Papežský palác. Navíc jsme mohli zavítat na tržiště, kde jsme si mohli koupit všechny možné ingredience klasické francouzské kuchyně, anebo na venkovní bleší trh, který právě probíhal. Město jsme si prohlédli i z jiné perspektivy při projížďce lodí – a i přes silný vítr bylo opravdu krásně. Večer jsme společně povečeřeli v restauraci a vrátili se zpět na ubytování.

Čtvrtý den jsme navštívili Aix-en-Provence, město, kde se narodil Paul Cézanne. Celé dopoledne jsme nasávali atmosféru a vysávali peníze z účtů. Odtud jsme pokračovali do slavného Saint-Tropez, kde jsme kromě moře zažili návštěvu velmi propracovaného muzea filmu Četník ze Saint-Tropez. 

Poslední den ve Francii jsme strávili v Nice – městě, které se stalo symbolem Azurového pobřeží. Po návštěvě Confiserie Florian (manufaktuře sladkostí a čokolád, kde jsme měli celou prohlídku s přednáškou) jsme se celý den procházeli uličkami, promenádami, trhy a obdivovali barevné domy starého města. Večer jsme se s Francií rozloučili a vydali se na dlouhou cestu zpět.

Domů jsme dorazili následující odpoledne unavení, ale plní krásných dojmů. Zájezd na jih Francie nám nabídl nejen spoustu poznání a zážitků, ale i příležitost zažít jiný kus světa, kam by se mnozí z nás jinak nepodívali.

Barbora Lacinová, kvinta