Masarykovo gymnázium, Příbor, příspěvková organizace

Hlavní osa besedy se točila kolem Havlových textů Moc bezmocných, Dopisy Olze a dopisu Gustávu Husákovi. Pan Sedláček odpovídal vždy „zeširoka“ – žádné rychlé, jednověté závěry, ale promyšlené souvislosti, metafory a návraty k tomu, co Havel vlastně říká o odpovědnosti, pravdě a svobodě v každodenním životě. Právě tento styl se ukázal jako překvapivě přitažlivý: žáci se aktivně ptali, doplňovali a zapojovali do debaty, i když šlo o náročnější témata.

Poprvé jsme u této besedy využili zpětnovazební dotazník – a výsledky dopadly velmi dobře. Naprostá většina žáků označila akci za přínosnou a smysluplnou. V odpovědích se opakovaly motivy jako „nové pohledy, myšlenky k přemýšlení do hloubky“, ocenění „filozofických debat“ i toho, že nešlo jen o citace, ale o snahu rozkrývat význam a kontext. Zaznělo také, že pro část žáků bylo nové vidět Havla „optikou filozofa“ a že si z besedy odnesli „víc než z jiných akcí“ – především podněty, které v hlavě zůstávají i po návratu ze školy.

Beseda tak naplnila to, co jako gymnázium dlouhodobě podporujeme: rozvíjet schopnost žáků přemýšlet v souvislostech, argumentovat, diskutovat a tvořit vlastní stanoviska.

Na závěr bych chtěl poděkovat žákům Dorotě Macíčkové ze septimy a Ondřeji Bogárovi ze sexty, kteří se zhostili nelehkého úkolu celou akci moderovat.

Mgr. Petr Caloň, vyučující základů společenský věd