Společenskovědní exkurze do Brna

Společně s 2.A jsme 11. dubna 2025 vyrazili směrem do Brna. Po velice příjemné cestě vlakem a krátké procházce na náměstí jsem se rozdělili. Pan a paní Dejmkovi si vzali pod svá křídla třídu 2.A. a svižným krokem zamířili ke Špilberku. Se třídou 2.B. vyrazily paní Šlapalová a Cvičková do Muzea romské kultury.

Byť do muzea někteří žáci vcházeli se skepsí, posléze uznali, že to byl velmi zajímavý zážitek. Díky interaktivnímu přístupu, kdy jednotlivé skupiny zjišťovaly informace na svých stanovištích a následně je předávaly ostatním, jsme si spoustu informací dobře zapamatovali. Po celou dobu nás provázela pracovnice muzea, která nám srozumitelně vysvětlovala nejasnosti a obohacovala výklad poutavými zajímavostmi.

V další části programu jsme se zabývali stereotypy a předsudky. Konec programu byl věnován rozhovoru se sociální pracovnicí, která k nám byla velmi vstřícná a ochotně odpovídala na všechny naše dotazy.

Po návštěvě muzea jsme se vrátili na náměstí, kde jsme dostali rozchod, který většina z nás využila jako obědovou pauzu. Ve stanovenou hodinu jsme se opět sešli pod orlojem spolu s třídou 2.A. a vyměnili jsme si cíle naší cesty. Tentokrát jsme zamířili my na Špilberk a druhá skupina do Muzea romské kultury. 

Po krátké cestě do kopce a ještě kratším čekání na začátek prohlídky se objevila průvodkyně, která nás poučila o zásadách bezpečnosti a chování. Poté jsme vyrazili na okruh kasemat a věznice. První zastávkou byl takzvaný Myší tunel, s nímž se pojí několik hrůzostrašných historek. Následovala návštěva vězeňských prostor. Bylo zajímavé zjistit, že Špilberk sloužil jako pracovní věznice, což znamenalo, že vězni nežili v tak špatných podmínkách. Byli sice spoutaní okovy a přísně střeženi, ale měli každodenní přísun jídla a teplé oblečení. V jejich jídelníčku se dokonce objevovalo maso a brambory, což bylo na tehdejší dobu velmi neobvyklé. Viděli jsme i cely, kde byli drženi nejhorší zločinci – ti byli přikováni na doživotí a často nepřežili déle než pár měsíců. Poslední část prohlídky tvořily základy bunkru vybudovaného Němci na konci první světové války.

Po skončení obou prohlídek se obě třídy znovu setkaly a po smysluplně stráveném dni jsme se vydali vlakem zpět do Příbora.

Vojtěch Hastík, 2.B

.