30. ročník Ekologické Olympiády

Na frýdecký zámek, kde byl letos uspořádán již 30. ročník Ekologické olympiády, náš tým ve složení Veronika Štefaníková, Zuzana Nitrová a Veronika Žárská dorazil jen chviličku před zahájením. Nemyslete si o nás nic špatného, ale jak jsme mohly čekat dvacetiminutové zpoždění autobusu, který nás měl na místo konání dopravit? Vskutku nádherný začátek, není-liž pravda?

Jen jsme se stačily rozkoukat, když začal první soutěžní úkol: „Beskydský kvíz“. Obsahoval několik desítek otázek k zadanému studijnímu materiálu, který jsme si před soutěží přečetly – nic složitého. Další úkol byl rovněž jednoduchý. V zadaném textu jsme měly vyhledat několik chybných slov či odborných termínů a nahradit je takovými, díky nimž bude text dávat smysl. Zisk třinácti bodů z možných patnácti nám zajistil slušný náskok – a ukázalo se, že byl nanejvýš potřeba, protože následující úkol byl mnohem zapeklitější, než bychom čekaly.

V předloženém Prohlášení o ochraně přírodní rezervace Bartošovický luh jsme měly vyhledat odpovědi na několik zadaných otázek, a ačkoliv jsme se mermomocí snažily v materiálu se vyznat, prostě to nešlo. Odcházely jsme poražené a jedinou útěchou nám bylo zjištění, že podle toho, co jsme zaslechly, se ostatním týmům nevedlo o mnoho lépe.

Při následujícím úkolu jsme však chytily druhý dech. Během předchozích školních let jsme podstoupily vskutku intenzivní průpravu, a proto jsme v poznávací soutěži, skládající se ze čtyřiceti druhů rostlin, živočichů, hub a několika typů hornin, obdržely přesvědčivé množství bodů, které nám ve výsledném skóre rozhodně neuškodily.

Následoval poslední úkol: obhajoba vstupní prezentace. Abychom na ekologické olympiádě mohly soutěžit, bylo třeba vytvořit prezentaci na dané téma a tuto prezentaci následně obhájit před odbornou komisí. Téma letošního ročníku neslo název „Voda v krajině a její adaptace na klimatickou změnu“. Náš tým nastoupil k obhajobě jako poslední. Nutno přiznat, že na porotcích v tu chvíli bylo znát, že už by raději obědvali, a proto nás pošťuchovali vpřed, kdykoli měli možnost. To nás trochu rozrušilo, jelikož bychom byly povídaly až do večera, bylo-li by to nutné. Porota i přesto působila dojmem, že je s naší prezentací spokojena.

Teď už zbývalo jen čekat. A tak jsme čekaly – zhruba do půl třetí hodiny odpoledne. Vyhlášeno bylo třetí místo, druhé… Jaké ovšem bylo překvapení, když se ozvalo jméno vítězné školy! Zničehonic jsme přijímaly gratulace, obdržely diplomy a inkasovaly tučné odměny. Radovaly jsme se, jelikož jsme zase jednou dokázaly, že žáci našeho gymnázia nejsou žádné bábovky. Vyhrály jsme pro svou školu postup do celonárodního kola, které se koná v červnu. Doufejme, že se nám bude dařit!

Zuzana Nitrová, žákyně septimy

.